negev
Země 101 TIPŮ

Chystate se na návštěvu arabského súku v Izraeli? Naučíme vás smlouvat v hebrejštině!

Vero Schindler May 5 7min read
Posted in: Oblíbená místa

Návštěva arabského súku v Izraeli je zážitek na celý život

Na trzích zejména v arabských čtvrtích je zvyklostí o zboží smlouvat, nekývněte tedy hned na první částku, kterou vám obchodník nabídne.

Cena zboží je často přemrštěná, a je třeba ji srazit aspoň o polovinu. Pokud se vám cena zdá moc drahá a obchodník nechce slevit, nezoufejte, zboží se v turistických oblastech často opakuje, takže můžete zkusit štěstí u jiného prodejce. Tato taktika předstíraného odchodu občas zafunguje a trhovec se za vámi rozběhne po ulici s nejlepší nabídkou.

Nemějte strach, že byste se snad s obchodníky nedomluvili, krom toho, že většina obyvatel mluví hebrejsky a arabsky, umí velmi dobře anglicky i rusky. V základech se domluvíte s obchodníky v podstatě každým světovým jazykem.

Ve větších kamenných prodejnách se zpravidla nesmlouvá. S jídlem se nesmlouvá vůbec. Trhy otevírají většinou kolem 8 ráno do pozdních odpoledních hodin, jsou zpravidla nejfrekventovanější v pátek, kdy se odpoledne uzavírají – blíží se šabat a místní se předzásobují.

Dobrou taktikou je také jít na zeleninové trhy těsně před zavíračkou, obchodníci se snaží na konci dne zbavit zbytků zboží a mohou slevit.

Krámek s keramikou, arabský súk, Staré město, Jeruzalém
Křižácký hrad Château Pèlerin, pohled z Atlitske pláže

Suvenýry ze Svaté země

Oblíbené jsou mezi turisty především různé náboženské suvenýry, od křesťanských ikon, vyřezávaných sošek z olivového dřeva, zaručeně svěcené vody z Jordánu, až po kalichy zobrazující svatý grál nebo sošky Templářů. Mnoho turistů má v oblibě různá trička a kšiltovky s potisky Izraelské armády, nebo populární arabský šátek proti slunci a prachu, kafíja, v česku se pro něj vžil i název “arafatka,” přikoupit si k němu můžete i egal, který vám zajistí, aby vám šátek na hlavě dobře držel i ve větru. Nezapomeňte, že radost ze Svaté země udělají i obyčejné pohledy poslané izraelskou poštou.

Jaky je rozdil mezi menorou a chanukijou?

Izrael je samozřejmě nejlepším místem pro nákup judaistických předmětů. Zejména na starém městě v Jeruzalémě narazíte na krámky, kde se doslova povalují všemožné předměty. Tradičně jsou to sedmiramenné svícny – menory, devítiramenné svícny jsou pak tzv. chanukíje. Počet osmi ramen a jedné hlavní svíce uprostřed (říká se jí šámáš, hebr. sluha) se pak odvozuje od zázraku chanuky a osmidenní je i svátek Chaunky. To znamená, že po očištění starobylého židovského Druhého chrámu od vlivu Seleukovců (tedy pohanů, kteří nechali ve chrámu vztyčit sochu boha Dia) zůstal olivový olej hořet osmi dní, místo zásoby na pouhý den.

Mezuzy, sofary, jarmulky…

Vkusné jsou tradiční mezuzy, malé schránky se dvěma náboženskými pasážemi z Tóry, při čemž jedna z nich praví, “…Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný…” které Židé připevňují napravo od dveří a bran. Možnosti úlovku je šofar, roh, na kterými izraelští duchovní troubí, když ohlašují příchod nového roku Roš ha-šana. Všude kolem v davu uvidíte muže, nosící na hlavě tzv. kipy, nebo také jarmulky. Židé je nosí z toho důvodu, aby podle tradice nikdy nestáli před bohem nazí. Při vstupu do posvátných míst judaismu si muži musí nasadit jarmulku, nebo jakoukoliv jinou pokrývku hlavy. Na ženy se nošení jarmulky nevztahuje.

Všimněte si, že na všemožných suvenýrech se velmi často opakuje motiv pětiprsté ruky Fátimy, která podle tradice nosí štěstí. Hebrejsky i arabsky se jí říká chamza, výraz pro číslovku pět, což má význam, podle Pentateuchu – prvních pět knih hebrejské bible, Tóry. Pro muslimy se zase chamza odvozuje podle tradice pěti pilířů Islámu.

Krámek se suvenýry, arabský súk, Staré město, Jeruzalém

Tipy na úlovky, které ocení doma

Radost dámám třeba uděláte koupí tradičních prošívaných arabských šatů, různých hedvábných šátků, nebo překrásnými mosaznými náramky a náhrdelníky. Nesklamou ani výrobky od Mrtvého moře, různé krémy, soli do koupele a balená bahna, které jsou svou blahodárnými účinky na pleť až legendární.

Kavomilum dovezte marocky servis, nebo findžán

Kávovým maniakům uděláte radost nákupem čerstvě mleté arabské kávy s pomletou směsí omamného kardamovníku, marockým kávovým servisem, nebo koupí tradiční kávové nádobky findžán, krásné jsou různé mosazné vodní dýmky a olejové lampy. Pěkné jsou i malované keramické talíře, s arménskými a marockými vzory, nebo různé amfory, mozaikou vykládané turecké lampy, džbány, hmoždíře, klenotnice atd.

David street, arabský súk, Staré město, Jeruzalém

Omamná koření, arabské sladkosti a lahodná vína

Další kapitolou je výběr vín, koření, zeleniny, ovoce a pochutin. Když je řeč o vínech, díky zeměpisné poloze Izraele i jeho rozmanitosti krajin a půdy se zde pěstuje mnoho vínových odrůd. Dobrým tipem na víno prémiové kvality je to, které pochází z oblíbených Golanských výšin. Pamatujte, pokud byste cestovali na lehko jen s příručním zavazadlem, kteroukoliv tekutinu nad 100ml, a tedy i vaší vysněnou lahev vína, by vám na letišti bez mrknutí oka zabavili. Možností je navštívit duty free, tedy bezcelní zónu se zbožím už na letišti při odjezdu. Dostanete certifikovaný balík, který si můžete vzít sebou na palubu.

Výhodou arabských sladkostí je, že se rychle nekazí a můžete si je vzít sebou. Tradiční je lahodná medová baklava s ořechy, kterou si můžete zakoupit do krabičky ve specializované pekárně – “baklavárně.” Baklav je mnoho druhů. V supermarketech prodávají suchou drolivou verzi baklavy v tyčinkách, která ale není tak dobrá. Knafe je sýrovitý dezert z křehkého těsta, se specifickou oranžovou posypkou a pistáciemi. Horký sachlev je k dostání v zimních měsících ve stáncích v Jaffě. Je to v podstatě horké mléko, do kterého se vmíchá kukuřičný škrob, cukr a růžová voda, čímž vzniká hmota podobná horkému pudinku. Turci a arabové sachlev používají jako lék proti nachlazení.

Z koření si rozhodně přivezte zatar, sumak a arabskou kávu. Ochutnat můžete čerstvé olivy, plody ovoce sabres, nebo sladce vonící izraelskou odrůdu meruněk miš-miš. Zelenina v Izraeli je velmi kvalitní a levná, za zmínku stojí bylinka kusbara, která se společně se zatarem používá do jídel na každém rohu.

Při výběru zboží především vsaďte na svůj dobrý pocit, a dobře si nákupy užijte.

Nejproslulejší turistické trhy

1 ) Tel Aviv – Karmelský trh (Carmel Market)
1 ) Tel Aviv – bleší trh v Jafě (Jaffa Flea Market)
1 ) Tel Aviv – trh na ulici Levinskeho (Levinsky Market)
2 ) Jeruzalém – trh na Mahane Jehuda (Mahane Jehuda Market)
2 ) Jeruzalém – trh na Starém městě (Old City Market)
3) Akra – arabský súk (Old City Market)

A teď už slíbené fráze na nakupování v hebrejštině:

Kolik to stojí?
Stojí to…

Máte…?
Mám…
Nemám…

Šalom! (pozdrav, dosl. mír)
Děkuji.
Nashledanou.

Mluvím česky. (žena)
Mluvím česky. (muž)
Mluvím anglicky.

Chci… (žena)
Chci… (muž)

Rozuměla jsem. (žena)
Rozuměl jsem. (muž)

Nerozuměla jsem. (žena)
Nerozuměl jsem. (muž)

Kde je bankomat?
Kde je WC?

Jsem turistka.
Jsem turista.
Jsme turisté.

Mohu platit kartou?
Mohu platit v eurech/dolarech?

Kdy zavíráte?
Zavíráme v sedm hodin večer.

Ano.
Ne.

To je dobře.
To je špatně.
V pořádku.

Kama ze ole?
Ze ole…

Ješ…?
Ješ li…
En li…

Šalom!
Toda.
Lehitra’ot.

Ani medaberet čechit. (žena)
Ani medaber čechit. (muž)
Ani medaber/et anglit.

Ani roca… (žena)
Ani roce… (muž)

Evanti. (žena)
Evanti. (muž)

Lo evanti. (žena)
Lo evanti. (muž)

Ejfo ?
Ejfo šerutim?

Ani tajeret. (žena)
Ani tajer. (muž)
Anachnu tajerim.

Mohu platit kartou?
Mohu platit v eurech/dolarech?

Kdy zavíráte?
Zavíráme v sedm hodin večer.

Ken.
Lo.

Ze tov.
Ze ra.
Beseder.